Příběhy našich zaměstnanců

Aleš Hilman
Aleš Hilman

Vedoucí skladu

Jak jste se stal členem TEamu a proč jste se rozhodl právě pro TE Connectivity?

V roce 2010, když jsem ukončil roční studium jazykové školy, byla ekonomická krize stále v plných obrátkách. O zaměstnání jsem se tedy začal ucházet v době, kdy byla tendence zaměstnance spíše propouštět než nabírat. Jelikož mám maturitu s ekonomickým zaměřením, moje představa samozřejmě byla, vybrat si i zaměstnaní v tomto oboru. Ze všech stran se na mě ale valilo, že práci neseženu a už vůbec ne na tomto poli. Dlouho jsem nepřemýšlel a rozhodl jsem se, že začnu od píky. Nedlouho nato jsem prošel kolem trutnovské pobočky TE, kde visela nabídka volných pracovních pozic. Zaujala mě nabídka na pozici skladníka. V tomto směru mě obrovsky ovlivnil kamarád, který už v TE pracoval. Za poměrně krátkou dobu se mu podařilo vypracovat se z pozice dělníka ve výrobě do pozice technologa. Tenkrát jsem si zkusil podat přihlášku a po pohovoru jsem byl přijat. Od té doby oblékám barvy týmu TE Connectivity.


V TE Connectivity pracujete již od roku 2010, jak se Vaše kariéra vyvíjela?

Pozici skladníka jsem pro sebe vždy vnímal jen jako startovní pozici, proto jsem byl rád, když jsem byl po 3 měsících přeřazen na operátora odvádění, což ve své podstatě byla obdobná pozice, ale v této roli jsem měl možnost více rozvíjet svůj potenciál a více se po pracovní stránce osamostatnit. Nechtěl jsem čekat, až mi spadne do klína další příležitost na karierní posun, a tak jsem se rozhodl jít tomu naproti. Zúčastnil jsem se několika interních výběrových řízení na pozici plánovače výroby. I když byla moje snaha neúspěšná, zařadil jsem se do hledáčku mých nadřízených a nedlouho nato mi byla nabídnuta pozice předáka skladu. Vždy jsem sebe viděl na dobře placené pozici, kde bych zodpovídal jen za svou práci. V tomto případě jsem byl najednou před rozhodnutím, kdy bych se svému cíli přinejmenším vzdálil, protože bych nezodpovídal pouze za sebe, ale za celý tým lidí. Na druhou stranu to byla výzva a zároveň i možnost se opět posunout jinam. Nabídku jsem přijal a přede mnou byl nelehký úkol, který spočíval v každodenním vedení lidí. Jako nelehký úkol to shledávám i dnes po téměř pěti letech, kdy už nejsem předák, ale mistr.

Vypracoval jste se na pozici Mistra skladu, co Vás na Vaší práci nejvíce baví nebo naopak nebaví?

Nejvíce mě nebaví všemožná administrativa, ale člověk s tím musí tak nějak počítat. Konflikty mezi podřízeným a nadřízeným také nejsou příjemná záležitost. Jsme ale lidé a lidé jsou různí, takže ke konfliktům bude docházet vždy. Důležité je si vyslechnout argumenty všech stran a dosáhnout kompromisu. Jsme ale na pracovišti, takže kompromis není vždy možný. Vše se ale musí zvládnout v rámci slušnosti. Na TE Connectivity si cením toho, že dbá na etický kodex a v rámci toho se vždy snažím se svými podřízenými jednat slušně a férově.
Co mě naopak baví je samostatnost. Možnost si sám organizovat větší část pracovní náplně je prostě fajn. K tomu je samozřejmě zapotřebí důvěra nadřízeného, kterou je potřeba si zasloužit.


Jak vypadá Váš běžný pracovní den? Jaké hlavní pracovní činnosti máte na starosti?

Jeden můj kamarád si myslí, že mojí hlavní pracovní náplní je si ráno udělat kávu, a pak se procházet po fabrice. Abych to uvedl na pravou míru, tak piji spíš čaj a rajóny je potřeba obejít, ale to bylo spíše tak na odlehčení. Velkou částí mé pracovní doby je administrativa a práce s PC - vedení docházky, kontrola a evidence vykonané práce apod. Dále je samozřejmě potřeba v průběhu pracovní směny na vše dohlížet, řešit nastalé komplikace a rozdělovat pracovní úkoly. Je toho samozřejmě mnohem více, a tak řečeno ve zkratce, jsem zodpovědný za plynulý chod skladu.


Jak se profesně rozvíjíte, máte možnost se dále rozvíjet, vzdělávat?
Jelikož jsem na pozici lídra týmu nastoupil v podstatě s nulovými zkušenostmi, bylo nějaké to dodatečné vzdělání na místě. Firma mi zajistila školení v oblasti vedení lidí, které jsem ale absolvoval až po roce ve své funkci. Měl jsem tak možnost zhodnotit vše, co jsem do té doby dělal špatně a změnit to.

Dalším velkým pozitivem byly kurzy angličtiny, kde jsem měl možnost si svou natolik zrezivělou angličtinu osvěžit, a to i když ji ze své pozici plně nevyužiji. TE je ale nadnárodní společnost, takže se s ní setkávám na všech stranách.

Obecně bych řekl, že v dnešním světě je potřeba se neustále vzdělávat a nečekat jen na to až vás na nějaké to školení pošle zaměstnavatel a jít znalostem naproti. To je samozřejmě spojeno i s příležitostmi. Čím více toho znáte, tím větší je Vaše uplatnění na trhu práce.


Jak vidíte svou budoucnost ve společnosti?

Naší pobočce byla schválena ohromná investice, která je spojena s rozšířením výroby a výstavbou nových hal. Investovat se bude také do nové skladové haly a techniky. Budou vznikat nová pracovní místa a procesy a nejen mým úkolem bude tyto procesy nastavit, ale i zaškolit nové kolegy.

V oblasti logistiky máme výjimečnou příležitost vše zhodnotit a nastavit tak, jak potřebujeme. Samozřejmě to nebude jako mávnutím proutku a bude to vyžadovat snahu všech zúčastněných včetně mě. Osobně to beru jako výzvu a cennou příležitost.

Eliška Rajnohová
Eliška Rajnohová

Vedoucí laboratoře

Mohla byste se nám představit?

Jmenuji se Eliška Rajnohová a jsem absolventkou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, fakulty technologické, oboru Chemie makromolekulárních látek.


Na jaké pozici pracujete?

Pracuji jako kvalifikační inženýr, kde jsem něco málo přes rok. Byla jsem přijata na pozici, která byla úplně nová. Hlavním úkolem bylo založení kvalifikační laboratoře, zahájení srovnávacího testování s laboratoří v USA a přijmutí technických pracovníků do laboratoře.


Jak jste se dozvěděla o této pozici a jaký byl pracovní pohovor?

Vlastně mě oslovila paní z personálního oddělení po telefonu. Představila mi pracovní pozici, ale neuměla jsem si představit každodenní dojíždění 50 km. Nakonec jsem se nechala přesvědčit a přijela jsem osobně na pracovní pohovor, kde jsem se potkala i s ředitelem našeho závodu. Následně jsem byla pozvána do dalšího kola, kde jsem se měla potkat s mým současným vedoucím, který působí v Menlo Parku v USA. Všichni byli moc milí a udělali na mě dobrý dojem, a tak jsem se rozhodla, že to zkusím.


Takže Vás vedoucí je v USA? Jaká je spolupráce na dálku?

Ano, vedoucího mám v Menlo Parku v Kalifornii a občas to je dost náročné. Ale na druhou stranu to pro mě byla všechno jedna velká výzva. Komunikujeme spolu pravidelně přes skype a maily. Nakonec to beru jako jednu velkou výhodu od jiných pracovních pozic, že mohu aktivně využívat angličtinu a hlavně se v ní stále zdokonalovat.


Co považujete za dobu, co ve firmě pracujte, za svůj největší úspěch?

Ve společnosti pracuji rok a jako jeden z největších úspěchů považuju založení kvalifikační laboratoře, kterou jsem měla celou na starost, a to od poptávání veškerých zařízení až po drobné běžné vybavení laboratoře, tak také instalace a školení. V některých věcech jsem měla volnou ruku při výběru zařízení, tak v rozložení laboratoře. Dalším velkým úkolem bylo přijmout a zaškolit 4 technické pracovníky. V rámci mého školení jsem jela dvakrát na služební cestu do Ameriky, kde jsem absolvovala rozsáhlé školení. Dostala jsem se také do projektu se studenty, kteří vykonávají svoji praxi u nás ve firmě a já jim mohu předat nějaké informace jak z výrobních procesů, tak také z laboratoře a samotného testování.


Jak se Vám líbí pracovní prostředí v TE Connectivity?

Pracovní prostředí ve firmě je velmi přátelské a s některými se scházím i mimo práci, kdy jdeme zahrát badminton nebo zajdeme na pivko. Ráda pracuji s lidmi a mám spoustu možností komunikovat s kolegy v Americe nebo Anglii. Velkou výhodu vidím v aktivním využívání anglického jazyka, možnosti vycestovat do zahraničí a účasti na mezinárodních projektech. Jsem moc ráda, že mě firma podporuje v sebevzdělávání jak v anglickém jazyce, tak i po odborné stránce, a to různými kurzy a vzdělávacími semináři. Další výhodou je široká škála benefitů, které nám firma nabízí ve formě příspěvku na sport i zdraví, 5 týdnů dovolené, stravování ve firmě, tak i příspěvky na firemní akce s kolegy a spoustu dalších.

Jan Lička
Lukáš Loš

vedoucí výroby

Kdy jste začal pracovat ve společnosti TE Connectivity?

Má osobní historie v TE začala na podzim v roce 1995. Po dokončení strojařiny jsem se poohlížel po nějaké práci, a mimo jiné jsem nakoukl do zdejšího závodu (tenkrát ještě pod značkou Siemens). Začátek rozhodně nevypadal úplně nadějně, hned první pracovní nabídku jsem odmítl, protože mě daná výroba vůbec nezaujala. Po pár dnech mi ale zavolali znovu a nabídli mi možnost podívat se do jiné, která mě už oslovila. Tou výrobou byla první linka relé P2, která byla právě transferována z Německa a vypadala fakt skvěle – počítače, displeje, lasery, kamery, totální automatizace (byl rok 1995). Okamžitě jsem na nabídku kývl a začal se zaučovat jako seřizovač.

Po pár letech jsem dostal příležitost se aktivně zúčastnit stěhování třetí linky z německého Speyeru. Pro mne to byla nezapomenutelná zkušenost, a to nejen z profesního pohledu, ale hlavně jsem dostal příležitost zdokonalit svou němčinu. Za tři měsíce jsem se ze školní úrovně němčiny naučil německy tak, že jsem mohl plynně komunikovat a po návratu do Trutnova i bez problémů provádět návštěvy ze zahraničí.

Později jsem povýšil na pozici směnového mistra a měl možnost nabrat první zkušenosti s nelehkým úkolem jako je vedení pracovníků a bytí prostředníkem mezi vedoucími a podřízenými.


Měl jste i poté možnost podílet se na nějakém jiném zahraničním projektu?

Ano, měl jsem tu možnost hned několikrát. TE Connectivity je nadnárodní společnost, závody máme ve více jak 150 zemích světa. Osobně jsem podpořil výrobní tým ve švýcarském Au. Později, to jsem již působil na pozici technologa, jsem měl možnost navštívit i závody v portugalské Evoře, polské Bydgoszczi a rakouském Waidhofenu. Jsem za tyto příležitosti velmi rád, byla to skvělá zkušenost a všechny mi umožnily další profesní růst.


Jaký by tedy Váš kariérní růst v TE?

Určitý zvrat přišel v roce 2014, kdy jsem nastoupil na pozici technologa ve výrobě. Nové technologie mě vždy bavily, takže tato nová pozice byla pro mne výzvou.

Navrhoval jsem různá řešení na vylepšení výrobních linek, začal jsem komunikovat s dodavateli (jak tuzemskými, tak zahraničními) a hledal jsem co nejlepší řešení pro naše požadavky. Najednou jsem musel úzce spolupracovat s odděleními jako je nákup, controlling, dodavatelská kvalita a dalšími. Tím jsem si vytvořil jednak skvělé kontakty, ale také i nové přátele.


Na co jste pyšný a na co vzpomínáte i nyní?

Po nějaké době jsem dostal za úkol vytvořit tým procesních techniků. Bylo skvělé pracovat na takovémto zadání, protože jsem v něm mohl zúročit své zkušenosti. Jsem hrdý na tento tým a na to, že skvěle funguje dodnes.

V rámci týmu jsme měli například možnost zviditelnit trutnovský závod tím, že jsme se účastnili soutěží Robocup, což je jakési přátelské soupeření v robotických inovacích mezi TE závody po celém světě. Trutnov v nich byl velmi úspěšný a v této silné konkurenci jsme dokonce dvakrát slavili 2. místo. Také jsme díky tomu byli pozváni na týdenní seminář do polské Bydgoszczi, což byla další skvělá zkušenost a příležitost.

V roce 2019 jsem stál před zatím největší výzvou v mé kariéře, a to koordinovat transfer 2 výrobních linek z rakouského závodu ve Waidhofenu do Trutnova. Díky skvělému týmu, se kterým jsem měl tu čest transfer realizovat, byla tato akce nakonec úspěšná a do Trutnova jsme díky tomu přivedli další pracovní příležitosti. Po tomto transferu jsem nastoupil na pozici vedoucího výroby.


Jak se cítíte v pozici vedoucího výroby?

Cítím velkou zodpovědnost a závazek. Mám možnost zúročit veškeré zkušenosti. A co víc, po celou dobu v TE jsem měl velké štěstí na své vedoucí. Vážím si, že mi věřili, dali mi tu možnost se rozvíjet a pracovat na sobě. Byly to pro mne výzvy, které nebyly vždy jednoduché, ale měl jsem chuť se do nových věcí pustit a mnohé se naučit. Vybudovali jsme si vztahy založené na vzájemné důvěře, a to je benefit, kterého si opravdu cením.

A stejně tak, jako mí nadřízení dali důvěru mně, tak dnes se o to samé snažím s kolegy ve svém týmu. Těší mě, když vidím, jak na sobě pracují, posouvají se dál a že je jejich práce naplňuje. Možná to zní jako fráze, ale jsme opravdu skvěle sehraný TEam a toho si neskutečně cením.

Jakých aspektů spojených s Vaší prací si nejvíce vážíte?

Jsem rád, že pracovní vztahy mnohdy přerostly i ve vztahy kamarádské. S mnohými kolegy se známe spoustu let, známe vzájemně i své rodiny a trávíme spolu čas i mimo práci. Svou práci mohu skloubit s rodinným životem, a to jsou hodnoty, kterých si vážím.

Zpět
Nastavení cookies